spor o název

Hádka v Berlíně. Může se ulice jmenovat po otrokářce?

spor o název
Hádka v Berlíně. Může se ulice jmenovat po otrokářce?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bojovala proti portugalským vetřelcům a přivydělávala si jako otrokářka. V Berlíně se v současnosti vede spor o africkou královnu ze 17. století. Pokud místní politici schválí předložený návrh, mohla by jedna z ulic v takzvané Africké čtvrti v městské části Wedding nést jméno královny Nzingy, která žila v letech 1583 až 1663. Vládkyně z území dnešní Angoly je považována za hrdinku boje proti kolonialismu.

V berlínské Africké čtvrti připomínají dvě desítky jmen ulic a náměstí dobu, kdy se Němci v 19. století pokoušeli dohnat evropské mocnosti a získat vlastní kolonie. Ulice se jmenují Ghanská, Tožská či Zanzibarská. Kromě zemí, řek a měst se ale na mapě Weddingu objevují také jména tří kolonizátorů.

Lüderitzova ulice, Petersova alej a Nachtigalovo náměstí by ale měly z orientačních tabulek brzy zmizet. Lidé, po kterých jsou místa pojmenovaná, jsou symboly rasismu a imperialismu, tvrdí podle agentury DPA zastánci změny.

Odborná komise vybrala z téměř 200 návrhů šest jmen. Jde o jména afrických osobností, například zpěvačky Miriam Makebaové či nositelky Nobelovy ceny za mír Wangari Maathaiové z Keni. Všechny se zasazovaly o lidská práva a bojovaly proti kolonialismu.

Mezi vybranou šesticí je právě i královna Nzinga, která se postavila portugalským kolonizátorům. Jenže byla také otrokářkou a konvertovala ke katolicismu, ukazují historické studie.

Zda může být berlínská ulice pojmenována po otrokářce, je už několik týdnů předmětem veřejné diskuze. Radní části Berlín-střed Sabine Weisslerová se snaží o dohodu. Pokud nebude možné najít nad pojmenováním ulice po královně shodu, svolá radnice podle ní znovu odbornou komisi, která projedná nové návrhy.

„To v žádném případě,“ oponuje Bertrand Njoume, který původní komisi předsedal. „Změna návrhů nepřichází v úvahu,“ říká učitel a člen strany Zelených. Komu se královna Nzinga nelíbí, může podle něj hlasovat pro jiné jméno, stáhnout návrh ale nechce. Není podle něj navíc ani jisté, že královna s otroky opravdu obchodovala. Studie organizace UNESCO, o které se komise opírala, ji údajně vyzdvihují jako vzor boje proti kolonialismu.

Případ královny Nzingy je složitý. Vládla v 17. století nad oblastmi Ndongo a Matamba, které jsou srdcem dnešní Angoly. Postavila se do čela odboje proti Portugalcům, později s nimi ale uzavřela spojenectví proti svým africkým sousedům a dodávala jim otroky, které Portugalci vozili do Brazílie.

„Královna Nzinga dokázala v 17. století umě vyjednávat s Portugalci i Nizozemci,“ říká Ineke Phafová-Rheinbergerová, která se africké královně věnovala ve své studii. Literární vědkyně považuje Nzingu za dítě své doby. Také řada evropských panovníků se tehdy podílela na obchodu s otroky, upozorňuje. „Úspěchy královny Nzingy při vyjednáváních s Evropany a její pozice jako průkopnice boje za práva vlastního lidu se mi zdají důležitější než její role otrokářky,“ dodává Phafová-Rheinbergerová.

Kolonizátoři z názvů nejspíše zmizí

Ať už spor dopadne jakkoli, Adolf Lüderitz, obchodník z Brém, který položil základy kolonie Německá jihozápadní Afrika na území dnešní Namibie, a badatel Gustav Nachtigal, který byl říšským komisařem v kolonii Německá západní Afrika z názvů berlínských ulic nejspíše zmizí.

Jestli se bude muset přejmenovat i Petersova alej, není jasné. Tato ulice totiž už jednou změnou jména prošla, a to v roce 1986. Do té doby se jmenovala po Carlu Petersovi, zakladateli kolonie Německá východní Afrika, který kvůli brutálním metodám potlačování neposlušnosti proslul jako „Šibeniční Peters“. V současnosti se jmenuje po odbojáři z dob nacistické krutovlády Hansi Petersovi.

Pokud by úřady vyslyšely členy iniciativy obyvatel Africké čtvrti, mohlo by vše zůstat při starém. Tito lidé navrhli obdobné řešení sporu jako v Petersově případě. Ulice, která nyní nese jméno kolonizátora z Brém, by mohla dál nést jméno Lüderitzstrasse, ovšem připomínala by přístavní město jménem Lüderitz v Namibii. Nachtigal ve jménu další ulice už by nebyl říšský komisař Gustav, ale jeho jmenovec, teolog Johann Nachtigal, který ale s Afrikou neměl nic společného.

Jednu podstatnou výhodu by tento návrh měl: Nikdo ze zhruba 3000 obyvatel dotčených ulic by si kvůli změně adresy nemusel nechat měnit své osobní doklady.

FOTO: commons.wikimedia.org, autor: François Villain

 

,

6. července 2017