Kauza Čapí hnízdo míří do dalšího stadia. Její vyšetřování se zdá jako chůze po minovém poli

Horký brambor Andrej Babiš

Kauza Čapí hnízdo míří do dalšího stadia. Její vyšetřování se zdá jako chůze po minovém poli
Horký brambor Andrej Babiš

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Šéfovi hnutí ANO hrozí v případu dotačního podvodu s Čapím hnízdem vězení. Přestože Andrej Babiš celý případ na veřejnosti shazuje jako „pseudokauzu“, ve skutečnosti ho bere velmi vážně. Podle dobře obeznámeného zdroje loni na jaře po mimořádné schůzi sněmovny a následné solidární návštěvě prezidenta Zemana s komparzem z dětských domovů na Čapím hnízdě Babiš zkolaboval. Aby se teď vyhnul trestu, udělá Babiš, co se dá. Znamená to napnout všechny síly k vítězství ve volbách, které musí být tak velké, aby neumožnilo širokou koalici „Antibabiš“. Policie skoro určitě nestihne podat obžalobu před volbami, pak ale bude muset o vydání Babiše a jeho místopředsedy Jaroslava Faltýnka žádat opětovně i novou sněmovnu, v níž by ANO mělo dominovat. Je mimo Babišovo chápání, že by se i za takových podmínek justice odvážila proti němu jít.

Policejní žádost která ve čtvrtek 10. srpna došla do sněmovny, má osm stran. Podle dostupných zdrojů působí přesvědčivě a čtenář si z ní odnese dojem, že důkazně mají orgány nabito. Místopředseda mandátního a imunitního výboru Martin Plíšek (TOP 09), který ji už o minulém víkendu měl jako jeden z mála přečtenou, se obratem nechal slyšet, že žádost je „zpracována precizně“. Výbor o ní začne jednat tento pátek, 18. srpna.

Vyšetřovatel, jímž je vrchní komisař pražské kriminálky Pavel Nevtípil, míří podle kuloárních informací přinejmenším na deset lidí, některé viní ze dvou trestných činů – dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU –, jiné pouze z dotačního podvodu. Babiš má na krku trestné činy oba. V prvním a šestém odstavci paragrafu 212 trestního zákoníku se píše, že kdo v žádosti o dotaci uvede lživé nebo hrubě zkreslené údaje (v našem případě zatají, že skutečným žadatelem o evropskou dotaci nebyla Farma Čapí hnízdo s anonymními akcionáři, ale holding Agrofert), a způsobí tím škodu velkého rozsahu, což je od pěti milionů korun výše (v našem případě překročeno desetkrát), dostane pět až deset let. Při takové výši už jsou tresty nepodmíněné. Publicista a právník Tomáš Němeček považuje za reálný trest v takovém případě 5 až 7 let.

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se snaží od kauzy distancovat a zároveň zachovat drsnou image - foto: Jan Zatorksy

Prohraná hra o čas

Babiš se v první reakci přirovnal k obětem inscenovaných procesů z 50. let. Je to „poslední zoufalý pokus tradičních politiků a jejich zkorumpovaného systému“ ho zastavit. Oslovení představitelé ANO hromadně rozvíjejí motiv, že žádost policejního vyšetřovatele dva a půl měsíce před volbami byla účelová, a tedy politicky motivovaná.

Podívejme se na časovou osu. Anonymní trestní oznámení na podvod při žádosti o dotaci na Čapí hnízdo bylo odesláno koncem listopadu 2015. Adresátem bylo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze vedené Lenkou Bradáčovou. Ta ho přeposlala na Městské státní zastupitelství v Praze, čímž rozhodla o dnešním obsazení rolí.

Bradáčové přitom nic nebránilo vzít si kauzu přímo k sobě, tak jako se kdysi ujala údajného tunelování firmy Oleo Chemical. Je sice pravda, že pod VSZ automaticky spadají případy s podezřením na škodu přesahující 150 milionů korun, zatímco tady se jednalo o třetinu sumy, nicméně v některých jiných mediálně známých případech se jich VSZ ujalo, ačkoliv ve hře byla škoda hluboko pod limitem – například případ Agrotec + Česká pošta. To jí umožňuje kategorie zvlášť závažných trestných činů, kde je výše škody vedlejší – a do této kategorie jak dotační podvod, tak trestný čin proti zájmům EU spadají.

Březen 2017: kdosi z prověřovaných - buď přímo Babiš, nebo nějaký jeho zaměstnanec či příbuzný - podává stížnost na práci dozorujícího státního zástupce Šarocha - ilustrační foto: jan zatorsky

Městské státní zastupitelství v Praze si vybralo pražskou hospodářskou kriminálku. Tři měsíce se na rovině vyšetřovacích orgánů nedělo nic viditelného, nedostatek akce kompenzovala politická opozice, když za blahovolného přihlížení ČSSD prosadila k Čapímu hnízdu mimořádnou schůzi sněmovny. Tady, 23. března 2016, se Babiš vůbec poprvé za svou politickou kariéru ocitá pod skutečným tlakem. Na schůzi odhaluje, že oněmi anonymními držiteli akcií byly dvě jeho děti z prvního manželství, kdežto za druhé dvě, dosud nezletilé, se akcií ujal bratr jeho partnerky Moniky. Babiš, který postupně tvrdil, že o majitelích akcií nic nevěděl, pak že to byli jacísi advokáti, se najednou kaje: „Proto jsem se ne vždy vyjadřoval správně, nemohl jsem říct pravdu, toto přece musí každý rodič pochopit.“ Tím šéf ANO možná vyřešil momentální politickou tíseň, na druhé straně dosud tápajícím policistům ukázal směr, kudy dál.

O dva měsíce později právě v odboru pražské kriminálky, kde pracuje i Nevtípil, jeho nadřízený našel odposlouchávací zařízení. Dodnes se oficiálně neví, kdo je tam namontoval. Nicméně o několik dní později ve stejných kancelářích kvůli údajnému úniku informací z policie zasahuje ÚOOZ plukovníka Šlachty. Robert Šlachta se v létě téhož roku po reorganizaci policie z rozpuštěného útvaru přesunul na místo náměstka ředitele Celní správy, doslova z milosti Andreje Babiše (Šlachta například potřeboval výjimku z povinnosti umět anglicky.)

Uběhlo dalších deset měsíců. Letos v zimě se Prahou neoficiálně šířila informace, že komisař Nevtípil má hotovo, a že jestli posun v případu Čapí hnízdo někdo brzdí, je to akurátní, respektive přeopatrný, státní zástupce Jaroslav Šaroch. Nevtípil několikrát požádal o prodloužení lhůty. U takové ve své podstatě jednoduché kauzy bylo samozřejmě podání obvinění celou dobu reálná možnost. Babiš dnes tvrdí, že o úmyslu policie ho obvinit ví od dubna. Jenže kongres ANO, který v předtuše změnil stanovy tak, aby za hnutí mohli do voleb i trestně stíhaní kandidáti, se konal už v únoru.

Březen 2017: kdosi z prověřovaných – buď přímo Babiš, nebo nějaký jeho zaměstnanec či příbuzný – podává stížnost na práci dozorujícího zástupce Šarocha. Bradáčová osobně přebírá dohled nad dozorem a po necelých třech měsících, koncem června, kontrolu uzavírá s tím, že stížnost proti orgánům byla bezpředmětná: „V jejich činnosti nebylo zjištěno významné pochybení,“ píše Bradáčová a upozorňuje, že případ protahovala „procesní neochota k součinnosti ze stran některých privátních subjektů“.

Vzhledem k tomu, že v kauze Čapí hnízdo vystupuje z privátních subjektů pouze Agrofert, je neuvěřitelné, jak dnes může někdo policii vážně podsouvat, že žádost o vydání načasovala schválně dva měsíce před volby – tedy tak, aby Babiš už neměl čas vyvrátit lži. Když si sečteme tři měsíce dohledu Bradáčové, jichž by nebylo, nebýt oné stížnosti, s citovanými průtahy zaviněnými neochotou Agrofertu k součinnosti, vychází nám, že tam, kde jsme dnes, jsme mohli být letos na jaře, nebo dokonce v zimě. V takovém případě by šéf ANO měl půl až tři čtvrtě roku na svou obhajobu před vyšetřovateli i veřejností. Jenže on se zřejmě naopak rozhodl pro obstrukce, tak aby sdělení obvinění padlo teprve po říjnových volbách.

Mistrovství republiky v alibismu

Až sněmovna Babiše s Faltýnkem v září policii vydá, budou oba obviněni. Po obvinění je na řadě obžaloba. Obžalobu na návrh policie podává státní zástupce. Upřímně řečeno a při zvážení stavu, jak byl dosud zrekonstruován v médiích, není dost dobře představitelné, že by státní zástupce Šaroch žalobu nepodal. V tomto stadiu Bradáčová nemá ani teoretickou možnost Šarocha úkolovat a třeba mu žalobu zakázat. Měla ji naposledy během zmíněného dohledu, a nevyužila jí, naopak Šarochův, a tím i Nevtípilův dosavadní postup schválila.

Jak potom chápat mediální distanc Bradáčové, Unie státních zástupců i městského zastupitelství od Nevtípilovy žádosti sněmovně? Tady je opět na místě časová osa. Echo24.cz o půlnoci ze čtvrtka 10. srpna na pátek zveřejnilo text s názvem „Vyšetřování Babiše má razítko Bradáčové“, který právě z faktu, že Bradáčová v červnu kontrolovala Šarochovu práci, vyvozoval, že i žádost policejního vyšetřovatele Nevtípila o vydání obou poslanců osobně posvětila. V pátek odpoledne se Bradáčová v mailu redakci ohradila: VSZ „není a nebylo ve vztahu k úkonům orgánů Policie ČR činné a ani být nemůže“ a připojila důležitý dovětek: „Rovněž tak nebylo o žádných úkonech informováno.“

Zhruba o dvacet minut později se ke slovu hlásí mladší spolupracovník Bradáčové, toho času prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Pro Aktuálně.cz vysvětluje, že není běžné, aby policie tak zásadní věc (jako žádost o vydání Babiše) neprobrala předem se státním zástupcem. Do třetice dotyčný státní zástupce Šaroch říká, že o dopisu do sněmovny byl komisařem pouze „informován“ a mluvčí MSZ v Praze Štěpánka Zenklová celý spin korunuje slovy: „Policie postupovala samostatně. Konzultováno to se státním zástupcem nebylo a informován o tom byl až ve chvíli, kdy k tomuto kroku už docházelo.“

Krajská policie v Praze si tento výklad nenechala líbit. Předcházel tomu podle informací Týdeníku Echo výbuch ministra vnitra Milana Chovance, který se rozčílil, jak může policista jít do tak důležitého stíhání bez opory státního zastupitelství. Bylo tedy v zájmu příslušného útvaru, aby se očistil – v očích ministra i veřejnosti. Policejní mluvčí v prohlášení dementovala verzi, že byl snad Šaroch s žádostí do sněmovny konfrontován až ve chvíli odesílání. Naopak, s komisařem Nevtípilem měl nad Čapím hnízdem v onom týdnu schůzky dvě a už na té první, čtyři dny před odesláním, mu Nevtípil o svém záměru řekl. Mluvčí městského státního zastupitelství nezbylo než vzít zpátečku. Uznala, že státní zástupce se o záměru požádat sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka nedozvěděl ve čtvrtek, ale už v pondělí. Výhrada, že i v pondělí „vzal tuto informaci na vědomí a nevyjádřil žádné výhrady“, zní komicky, uvědomíme-li si, že státní zástupce může policistovi konkrétní úkon nařídit nebo zakázat kdykoliv.

Vypadá to jako hra se slovy, ale pro pochopení role VSZ je zásadní. Za čtyři roky působení Bradáčové na Vrchním státním zastupitelství v Praze není znám jiný případ, kdy by se ona a její podřízení tak okatě distancovali od práce detektivů. Ale Čapí hnízdo je výbušná záležitost. Bradáčová se dokonce jemně distancovala i od nižších státních zástupců. Když se letos v březnu ujala dozoru, její podřízená na VSZ Anna Puchtová spěchala poupravit vyznění zprávy tak, aby snad nevznikl dojem, že vrchní státní byla nějak iniciativní. Spis k Bradáčové přišel bez jejího vyžádání: „O podnětu k výkonu dohledu se VSZ v Praze dozvědělo až v okamžiku, kdy byl tento společně se spisovým materiálem doručen do podatelny VSZ v Praze.“ (Kam ho poslalo městské státní zastupitelství.)

Těžko ty výstupy číst jinak, než že si Bradáčová přeje, aby choulostivá věc s Čapím hnízdem proběhla pokud možno bez její účasti, že si nechce znepřátelit příštího premiéra, ať jím bude Babiš, nebo naopak některý z jeho soupeřů. A současně že nechce riskovat svůj obraz nesmlouvavé ženy. Pro koncovku vyšetřování Čapího hnízda to není moc dobré znamení.