Věčný Jeruzalém. Prezident Trump jako naděje pravicových nacionalistů Izraele

Věčný Jeruzalém. Prezident Trump jako naděje pravicových nacionalistů Izraele

Budoucí velvyslanec Spojených států v Izraeli, David Friedman, je šéfem organizace, která každý rok shromáždí miliony dolarů darů na výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Jedním z dárců je také Jared Kushner, zeť nové šéfa Bílého domu Donalda Trumpa - a jeho budoucí poradce pro otázky Blízkého východu. I nový americký prezident už daroval na osady, píše na svém webu rozhlasová stanice Deutschlandfunk (DF).

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, zvládá jako nikdo jiný sarkasticky perfektně formulovat a jako šípy vystřelovat nehoráznosti a zlomyslnosti. Stalo se tak například ve druhém lednovém týdnu, když komentoval setkání 72 politiků na blízkovýchodní mírové konferenci v Paříži. Jsou to celé jen ostatky, poslední chroptění minulosti před tím, než začne budoucnost, smetl celou akci s opovržením. Vznik dvou států? Nad tím izraelská vláda mávne rukou, svůj pohled upírá kupředu. Na dobu po 20. lednu. Anebo, jak to nedávno v televizi krátce formuloval izraelský ministr sportu Miri Regev: "Obama už je dávno historie!"

"Za vlády Trumpa uznají USA Jeruzalém jako věčné hlavní město Izraele. A do Jeruzaléma se přestěhuje velvyslanectví USA," prohlásil nadcházející velvyslanec USA v Izraeli David Friedman - Foto: Pixabay.com

Tento muž, který prý patří historii, a Netanjahu, si v rozhovorech nikdy nesedli. A to přesto, že končící americký prezident přihrál Izraeli největší zbrojní deal dějin. Celých 38 miliard v hotovosti na nákup zbraní v příštích deseti letech. Netanjahu dělal volební kampaň za Obamova protikandidáta Mitta Romneyho roku 2012 a o tři roky později ve své řeči před Kongresem USA vyzval k odporu proti Obamově íránské politice. A když pak odcházející šéf Bílého domu loni v prosinci nechal v OSN projít rezoluci proti výstavbě židovských osad, na izraelské straně se už protrhly všechny přehrady. Od té chvíle mluví izraelští politici o Obamovi už jen s opovržením.

Ale nyní přichází ten, kterého izraelská politika považuje za blízkovýchodní budoucnost: Donald Trump. Na něj se soustředí naděje národně pravicové vlády. A sice od chvíle, kdy loni v říjnu poslal do Jeruzaléma tehdy ještě širší veřejnosti neznámého právníka, aby tam dělal volební boj. S projevem na jedné střešní terase nedaleko Zdi nářků: "Za vlády Trumpa uznají USA Jeruzalém jako věčné hlavní město Izraele. A do Jeruzaléma se přestěhuje velvyslanectví USA."

Onen neznámý právník se jmenuje David Friedman. A je to příští americký ambasador v Izraeli. Se zkušenostmi s Blízkým východem. Friedman už roky šéfuje v USA organizaci, která každý rok sbírá miliony dolarů, jež pak plynou do osad v Předjordánsku. Do osad, o kterých čerstvě  Spojené národy opět prohlásily, že nemají žádnou oporu v mezinárodním právu. Organizaci s názvem "American Friends of Beit El" daroval 10 tisíc dolarů i sám Trump. Žádný div, že zástupci radikálních osadníků v Knessetu věří, že pro ně přicházejí rajské časy. Už se těší, jak dále posílí svou Judeu a Samaří.

V obsazených oblastech se má stavět jako nikdy dříve. Je třeba využít vhodného okamžiku. Naftali Bennett, ministr pro vzdělávání a šéf pravicové osadnické strany Židovský domov, chce jít ještě dále. Chce obsadit celou oblast A (Area A), což je 60 procent Předjordánska. V takovém případě by palestinskému státu zbylo jen několik spolu nepropojených území. "Jsme tady už 50 let. Žije tu téměř milion Izraelců, kteří slouží v armádě, platí daně, ale přesto jsou občany druhé kategorie, protože žijí pod stanným právem. Nastal čas to změnit," prohlásil Bennett.

A sice anekcí, říká nezastřeně. "Akceptoval by to svět? Pravděpodobně ne (...). Ale svět to časem akceptovat bude," prohlašuje.

A právě proto by bylo pro vládu Izraele přestěhování americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma tak důležité. Tím by se totiž USA staly první zemí, která by uznala izraelskou anexi Východního Jeruzaléma v roce 1968. To by šlo ale proti dosavadnímu postoji Washingtonu, podle nějž se má konečný status Jeruzaléma určit, v souladu s rezolucemi OSN, vzájemnou dohodou. A jak reagují Palestinci? Zprvu spíše zdrženlivě. Palestinský ministr zahraničí Rijád Malíkí den po zvolení Trumpa prezidentem uvedl, že poselství o stěhování ambasády nebere vážně. "Nevěřím tomu," řekl. Organizace pro osvobození Palestiny by v takovém případě stáhla uznání Izraele.

Mezitím už ale věci vypadají jinak. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás posílá do celého věta plamenné dopisy, v nichž varuje před následky přestěhování ambasády. A Džibril Rajúb, který je považovaný za Abbásova nástupce, hovoří o "vyhlášení války všem Arabům a muslimům". "Tento krok by americkým zájmům uškodil více než všechny ostatní," dodal. Je otázkou, jestli na Trumpa udělají podobná poselství dojem. Pokud se díváme, jakou má izraelská vláda už předem radost, asi sotva, píše DF.

,

20. ledna 2017