Vedení Prahy schválilo vizi přeměny magistrály. Chystá se úprava parků a okolních ulic. Vzniknout mají například i nové přechody, které by měly chodcům snadněji zpřístupnit státní budovy a instituce. To vše ve výhledu několika desetiletí. Na vizi se podílela Dánská společnost Gehl Architects.Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.

Ve studii společnost Gehl Architects uvádí, že vycházela ze tří principů. „Propojit významná místa a podpořit jejich hodnotu. Vytvořit místa a prostory, které budou atraktivní pro lidi. Zlepšit kvalitu a možnosti volby typu dopravy.“

Opatření, která společnost navrhuje, rozdělila na krátkodobé, splnitelné do roku 2020, střednědobé do roku 2040 a dlouhodobé, které by mohly být uskutečněny po roce 2040. Mezi krátkodobé cíle patří například vznik nových přechodů přes magistrálu, snížení maximální rychlosti, upravení semaforů, aby chodci měli více času na přecházení, větší počet míst k sezení, zrušení parkování na náměstí I.P. Pavlova nebo revitalizace Vrchlického sadů.

Za střednědobý cíl označili architekti převedení většiny dopravy do Legerovy ulice a zavedení obousměrného provozu. Chtějí také zajistit povrchové spojení pro pěší mezi Vinohradskou a Václavským náměstím, vysázet stromořadí či zvelebit a zpřístupnit prostor před Národním muzeem. Po roce 2040 by pak mohl vzniknout park na Florenci nebo nové veřejné prostory u Wilsonova nádraží.

V současnosti má podle architektů magistrála charakter dálnice a je bariérou, „překážkou jak pro život, tak pro práci.“ Problém chodců a cyklistů je nejen magistrálu překonat, ale také pohybovat se kolem ní. To potvrzuje i magistrát. „Magistrála je především bariérou, která od sebe odděluje jednotlivé části města. Lidé, kteří nejedou autem, se jí snaží vyhnout. To chceme změnit,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. „Prvním krokem k její proměně v městský bulvár by měla být úprava parků, ulic a náměstí, které k ní přiléhají. Vzniknout by také mělo několik nových přechodů pro chodce,“ dodala Kolínská (SZ/Trojkoalice).

Podle studie jen pětina řidičů (22 procent) využívá magistrálu k průjezdu Prahou. Polovina aut (52 procent) míří do centra a zbývajících 26 procent jsou řidiči přemisťující se v rámci centra. Celkem přes magistrálu projedou desítky tisíc aut denně. Studie uvádí, že zájem řidičů o magistrálu sníží dokončení městských okruhů, „komplexnější“ nabídka MHD a „bezpečné, přístupné a prostupné sítě stezek pro
chodce a cyklisty.“

Jedním z návrhů studie je udělat magistrálu pro řidiče méně atraktivní. Mluví o omezení rychlosti, nebo rušení parkovacích míst kolem ní a dalších opatřeních. Ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy Ondřej Boháč však ubezpečil řidiče, že omezení dopravy se zatím nechystá: „V tuto chvíli se řidiči nemusí bát žádných radikálních změn, které by snížily propustnost magistrály. Změny máme rozfázované od okamžitých úprav po změny v řádu desítek let. Teď zkusíme rozběhnout drobná opatření, jako nové přechody nebo navigační systém, a uvidíme, jak se osvědčí.“

Magistrála přesto podle koncepce zůstane i nadále významným dopravním tahem, město ale může lépe pracovat s jejími dopady na okolní ulice, parky a náměstí. Ty je možné upravit a zpříjemnit, aby se jim lidé nevyhýbali. Dále je též podle města nutné zlepšit prostupnost napříč přes magistrálu. Ačkoli se tudy pohybují každý den desítky tisíc lidí, k dispozici mají jen minimum přechodů a velmi zanedbané podchody.

Architekt Jan Gehl, šéf Gehl Architects, se proslavil především jako odborník na veřejný prostor. Metropolím po celém světě radí, jak vytvářet lidem příjemná městská prostranství. Jeho služeb využily Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva či New York.

Počítá se s tím, že až bude dobudován celý městský okruh, význam magistrály klesne na úroveň pouhé místní obslužnosti a bude zúžena.