Jihokorejský prezidentský kandidát je ochotný jednat s Kim Čong-unem

Jihokorejský prezidentský kandidát je ochotný jednat s Kim Čong-unem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Liberální kandidát na prezidentský úřad Moon Jae-in se zavázal v případě svého zvolení hovořit přímo se severokorejským vůdcem, aby se pokusil vyřešit vojenské napětí na korejském poloostrově, řekl v pondělí 10. března v rozhovoru pro The Korea Herald. Soul by měl dle něj přebrat iniciativu v rozhovorech o severokorejském jaderném arzenálu a žádná vojenská akce proti Severní Koreji se nesmí konat bez souhlasu Jižní Koreje. Prezidentské volby se budou konat v květnu poté, co tamní ústavní soud potvrdil odvolání jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje.

Dle Moona klesla Jižní Korea v otázce svého vlastního přežití na pozici diváka. „Problematika Korejského poloostrova je náš problém a Jižní Korea je přímo zapletena do problému severokorejských jaderných aktivit. Myslím si, že bychom se měli ujmout vedení. Nyní jsme diváky, jež doufají v americko-čínské rozhovory.“

Moon vyjádřil sebedůvěru pro budoucí jednání jak s novou americkou administrativou vedenou prezidentem Donaldem Trumpem, tak se severokorejským diktátorem. Amerického prezidenta označil za chytrého byznysmena. Kim Čong-una pokládá za iracionálního vůdce.

Moon tvrdí, že by v roli jihokorejského prezidenta uměl najít lepší způsob vztahů s Trumpem než jeho předchůdci, ale je znepokojený z jednostranného přístupu USA směrem k Pchjongjang, jímž je vojenské řešení.

Moon Jae-in (vpravo) - Ilustrační foto: Wikimedia Commons/Moon Jaein's Naver blog

„Musíme uznat (Kim Čong-una) jako severokorejského vůdce a máme-li vyřešit otázku jaderných zbraní, musíme s ním jednat,“ uvedl Moon.

Napětí na Korejském poloostrově zhoustlo poté, co americká vláda naznačila, že řešení severokorejských jaderných aktivit je vojenské. Americká armáda následně vyslala ke Korejskému poloostrovu skupinu lodí, na což komunistický režim Severní Koreje reagoval hrozbou odvety.

Moon odmítl konkretizovat, jaký směr politiky by zvolil, kdyby boj o prezidentský úřad vyhrál. Nebyl konkrétní ani v otázce případného znovuotevření průmyslové zóny v Kesongu. Ta byla v roce 2016 zavřena krátce poté, co Severní Korea odpálila raketu dlouhého doletu.

S blížícím se bojem o jihokorejský prezidentský úřad je Moon považován za kandidáta s vysokými preferencemi.

,