účty druhé světové války

Polsko nemá na reparace nárok, říkají experti německého Spolkového sněmu

účty druhé světové války
Polsko nemá na reparace nárok, říkají experti německého Spolkového sněmu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí nezávislá vědecká služba Spolkového sněmu v expertíze, z níž cituje ve svém připravovaném pátečním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nároky ztratily zmíněnou smlouvou platnost, „protože Polsko se v rámci jednání o smlouvě přinejmenším mlčky vzdaly jejich uplatňování“, stojí ve zprávě. V současnosti prý panuje shoda na tom, že smlouva do dneška znemožňuje „jakékoli reparační požadavky vůči Německu“. Kromě toho jsou údajně potenciální nároky promlčeny.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nedávno začala zkoumat, zda je možné po Německu platby požadovat. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński v červenci v rozhovoru s katolickou rozhlasovou stanicí Radio Maryja ohlásil, že se „polská vláda připravuje na historický protiútok“. Podle něj jde jak o „obří částky“, tak o to, že se „Německo po mnoho let zbavuje odpovědnosti za druhou světovou válku“.

němečtí vojáci na polských hranicích - Foto: Hans Sönnke / Wikimedia Commons

Místopředseda Spolkového sněmu Johannes Singhammer z Křesťanskodemokratické strany (CDU) kancléřky Angely Merkelové v tom vidí nebezpečí pro vzájemné vztahy obou zemí. Vznášené požadavky jsou podle něj „opakem společného projektu budoucnosti mezi Německem a Polskem“ a mohou vyvolávat „nebezpečné účinky“.

Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu byla základním dokumentem umožňujícím znovusjednocení Německa 3. října 1990. Podpisu smlouvy v Moskvě předcházela jednání mezi zástupci obou tehdejších německých států (SRN a NDR) na straně jedné a zástupci vítězných mocností druhé světové války (USA, Velká Británie, Francie a SSSR). V určité fázi se rozhovorů účastnilo také Polsko.

Echo24, ČTK