Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí nezávislá vědecká služba Spolkového sněmu v expertíze, z níž cituje ve svém připravovaném pátečním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Nároky ztratily zmíněnou smlouvou platnost, „protože Polsko se v rámci jednání o smlouvě přinejmenším mlčky vzdaly jejich uplatňování“, stojí ve zprávě. V současnosti prý panuje shoda na tom, že smlouva do dneška znemožňuje „jakékoli reparační požadavky vůči Německu“. Kromě toho jsou údajně potenciální nároky promlčeny.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) nedávno začala zkoumat, zda je možné po Německu platby požadovat. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński v červenci v rozhovoru s katolickou rozhlasovou stanicí Radio Maryja ohlásil, že se „polská vláda připravuje na historický protiútok“. Podle něj jde jak o „obří částky“, tak o to, že se „Německo po mnoho let zbavuje odpovědnosti za druhou světovou válku“.

Místopředseda Spolkového sněmu Johannes Singhammer z Křesťanskodemokratické strany (CDU) kancléřky Angely Merkelové v tom vidí nebezpečí pro vzájemné vztahy obou zemí. Vznášené požadavky jsou podle něj „opakem společného projektu budoucnosti mezi Německem a Polskem“ a mohou vyvolávat „nebezpečné účinky“.

Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu byla základním dokumentem umožňujícím znovusjednocení Německa 3. října 1990. Podpisu smlouvy v Moskvě předcházela jednání mezi zástupci obou tehdejších německých států (SRN a NDR) na straně jedné a zástupci vítězných mocností druhé světové války (USA, Velká Británie, Francie a SSSR). V určité fázi se rozhovorů účastnilo také Polsko.